Zahradní města a obce

Zahradní města

První zahradní města vznikla v Anglii na začátku 20. století a tento model příměstského bydlení se rychle rozšířil do ostatních zemí. První čtvrtí postavenou v Československu podle tohoto principu byla pražská Ořechovka.

První zahradní města

Koncept zahradního města popsal Brit sir Ebenezer Howard již v roce 1898. Hlavním smyslem konceptu zahradního města bylo vytvořit takové prostředí, které skloubí přínosy života ve městě, to je moderní infrastrukturu, dobře placená pracovní místa a kulturní a společenské vyžití s klady života na venkově, tedy především životem v přírodě, na čerstvém vzduchu, bez hluku a znečištěného ovzduší.

Howardův koncept zahradního města se stal takřka přes noc populárním a šířil se z Anglie do celého světa. Nejen v Anglii, ale i ve Francii, Německu a USA vznikají během několika let sdružení za stavbu zahradních měst. Již za pět let od propagace tohoto nového přístupu, v roce 1903, se u Londýna začíná stavět první zahradní město Letchworth.

Sir Ebenezer Howard (1850 – 1928), autor konceptu

„Brzy nastane chvíle, kdy v Československu budou stavěti zahradní města, jež se nejen vyrovnají městům v naší zemi, nýbrž je značně předčí. Doufám, že v nedaleké době všichni velcí národové světa budou se v ušlechtilém závodění snažiti, aby překonali druh druha v tomto důležitém a pokojném díle.“

    E. Howard, předmluva k českému vydání knihy „Zahradní města budoucnosti“ z roku 1924

Sir Ebenezer Howard (1850 – 1928), autor konceptu

„Brzy nastane chvíle, kdy v Československu budou stavěti zahradní města, jež se nejen vyrovnají městům v naší zemi, nýbrž je značně předčí. Doufám, že v nedaleké době všichni velcí národové světa budou se v ušlechtilém závodění snažiti, aby překonali druh duha v tomto důležitém a pokojném díle.“

E. Howard, předmluva k českému vydání knihy „Zahradní města budoucnosti“ z roku 1924

Základní principy zahradní obce 21. století

Zahradní obec, obdobně jako zahradní město, není novým konceptem. Vychází z principů zahradního města položených před 120 lety, jedná se však o menší sídlo od 1500 domácností.

Cílem zahradní obce je vytvořit živé, funkčně rozmanité a cenově dostupné místo, které není jen noclehárnou na okraji velkoměsta, ale nabízí i kvalitní pracovní příležitosti, vzdělávací a společenské zázemí a širokou škálu různých forem bydlení.

Zahradní obec je holisticky plánované nové osídlení, které zlepšuje přírodní prostředí a nabízí kvalitní cenově dostupné bydlení a možnost práce v místě, v atraktivním venkovském prostředí.

3 magnety – město, venkov a město

na venkově

 Schéma zahradního města

   Schéma zahradního města výseč

       Schéma Lichocevse

Zásady zahradní obce

Zásady zahradní obce představují nedělitelný a vzájemně propojený rámec pro její realizaci. Patří mezi ně:

      Silná vize, vedení a zapojení místních obyvatel
      Různé typologie bydlení a formy vlastnictví, které zajistí finanční dostupnost bydlení
      Vznik pracovních míst v místě, aby se snížila nutnost dojíždění za prací
      Krásně a nápaditě navržené domy se zahradami, které kombinují to nejlepší z města a venkova
      Struktura obce posilující přírodní prostředí, s komplexní sítí zeleně se zdravou komunitou a umožňující místní produkci potravin
      Dostatečnou kulturní, rekreační a nákupní vybavenost v pěších vzdálenostech od domu, posilující společenský život
      Integrované a přístupné dopravní řešení s prioritou pěší, cyklistické a hromadné dopravy